Tulačka
Tulačka
Šla za jeho hlasem,za jeho vůní
Teď hlavní nádraží je její slují
Kdyby mohla vila by na měsíc
Lidi jí obcházej nevěříc
To je ona to je ta dívka
Už v jejích očích pohasla jiskra
Možná se vrátí,možná jí pomůže
Je v jeho moci sama nic nezmůže
Byl jako učitel co nemá žáky
Vzal její srdce a duši taky
Svůj život skončila seskokem z mostu
Dej růži na hrob a chvíli postůj
Tak skončila tulačka život svůj v letu
Nebyla stvořena pro život v tomto světu